<-

Magazín

Co byste měli vědět, než budete spát s dětmi ve společné posteli

„No vy jste se zbláznili, vždyť ho zalehnete!“ Podobnou větu slyší snad každý, kdo se zmíní o tom, že by se svým miminkem spal v jedné posteli. Je společné spaní opravdu tak nebezpečné? A jaké má naopak výhody? Jdeme na to.

Hned ze začátku rozboříme pár mýtů. Zalehnutí či ublížení dítěti ve společné posteli (pokud dodržíte pár jednoduchých pravidel) nehrozí. Výzkumům společného spaní kojenců a maminek se věnuje řada vědců – například antropolog James McKenna, autor známé knihy Sleeping with Your Baby: A Parent's Guide to Cosleeping. Z výzkumů ve speciálních spánkových laboratořích pak vyplynulo, že:

  • Společné spaní vede ke sladění spánkového rytmu kojence a maminky. Děti intuitivně napodobují dech maminky a méně jim hrozí příliš dlouhá fáze hlubokého spánku.
  • Maminka instinktivně dítě chrání a velmi citlivě reaguje na každé škytnutí. I kdyby se snad některý z rodičů příliš tlačil, miminko se velmi rychle ozve.

Výhody společného spaní jsou zřejmé – miminko se snáze kojí, rychleji se utiší, prohlubuje se také pouto s rodiči. Podle některých se navíc dítě, které od narození spalo s rodiči, snáze přesouvá do vlastní postýlky.

Pravidla bezpečného spaní ve společné posteli

Obecně uznávané zásady bezpečného spánku s miminkem jsou jen tři. Jsou ale natolik podstatné, že bychom je měli dodržovat bez výjimky.

  1. Nikdy nechoďte s miminkem spát pod vlivem alkoholu, léků nebo drog.
  2. V ložnici (a samozřejmě ani v posteli) nekuřte.
  3. Spěte na posteli, kde nehrozí zaklínění mezi matrace, pád či zranění o rám.

Praktických doporučení, jak sdílení postele vylepšit k oboustranné spokojenosti, je ale více:

  • Psychologové doporučují dítě nenechávat dlouhodobě uprostřed postele mezi partnery. To může v extrémním případě vést k narušení vzájemného vztahu rodičů a k žárlivosti dítěte. Inspiraci, jak to vyřešit, najdete například v e-booku Brány k dětem.
  • Z hlediska spánkové hygieny zase doporučujeme dítěti pořídit vlastní pelíšek, který můžeme z postele v případě potřeby vyjmout. Zejména, pokud máme starší matrace, tím dítě oddělíme od roztočů.
  • Doporučujeme také pořídit dítěti samostatné lůžkoviny – nejprve dečku, a když je větší, tak i polštář a peřinu.

Pro společné spaní je ale podstatná ještě jedna věc – musí s ní souhlasit oba partneři. Miminko v posteli má přece spojovat, ne rozdělovat.

Přečtěte si také:

Líbí se vám tento článek? Podělte se s ostatními: