Nejzvláštnější poruchy spánku – část 2.

V předchozí části jsme vám představili 3 skutečně zvláštní poruchy spánku. Tentokrát nás čekají hned 4 další zvláštní nemoci, které se spánkem úzce souvisí – a ačkoli některé mohou na první pohled vypadat poměrně neškodně či dokonce přitažlivě, ani jedna není právě příjemná.

Sexsomnie

Další z poruch spánku, které byly natolik zajímavé, že se dostaly i do seriálu Dr. House. Objevuje se přibližně u 8% populace, častěji u mužů než u žen, a v zásadě je nevědomým uspokojením sexuálních potřeb. Hrozí především těm, kteří trpí např. náměsíčností nebo mluvením ze spaní.

Zatímco ženy si spíše vystačí s masturbací a slovními erotickými projevy, u mužů převládá potřeba mazlit se a mít sex s blízkou či naprosto cizí osobou, která je právě poblíž – a to i za použití násilí. Sexsomnik si však po probuzení nic nepamatuje. Není snad třeba dodávat, že takovéto nevědomé chování má negativní dopady především na schopnost udržet si normální vztah.

Porucha příjmu potravy spojená s poruchou spánku

Že člověka jednou za čas vzbudí hlad, to je poměrně běžné. U této poruchy však vybílíte ledničku, aniž byste se probudili, nebo spíše probudily – tato porucha totiž postihuje především ženy středního věku. Cílem bývají vysokokalorické pokrmy, ale na rozdíl od bulimie snědené jídlo nevyzvracíte, takže výsledkem je rapidní nárůst váhy i pocity viny či studu. Když se totiž probudíte v posteli podrobené od brambůrků a s ústy umatlanými od čokolády, velice rychle si domyslíte, co se v noci dělo.

A to není zdaleka všechno – ráno totiž můžete také zjistit, že jste se v náměsíčnosti pokoušeli stravu připravit či ohřát, takže běžné jsou řezné rány, popáleniny i zranění vzniklá jako následek upadnutí. Pomyslnou třešničkou na dortu pak může být i to, že pokud právě doma žádné jídlo už nemáte, vynahradíte si to třeba konzumací konzervy pro psy nebo granulí pro kočky. Sice se to nestává často, ale tyto případy úplně ojedinělé nejsou.

Syndrom Šípkové Růženky

Ačkoli většinou Klein-Levinovým syndromem trpí muži, média jej pojmenovala jako Syndrom Šípkové Růženky. Vysvětlení je nasnadě – lidé s tímto neurologickým onemocněním totiž mají „záchvaty“ spánku trvající dny až měsíce. Pravda, neprospí celý den, ale „jen“ většinu dne, často až 23 hodin. Ve zbylém čase zažívají změny v chování, jako např. zvýšený apetit, dětinskost a někdy i návaly sexuchtivosti. Nemocní si z takovéhoto období často nepamatují nic, nebo jen velmi málo.

Moderní medicína Klein-Levinův syndrom neumí léčit, na celém světě je totiž přibližně jen 1 000 pacientů. Naději jim dodává jen to, že po 8 – 12 letech od počátku onemocnění se intenzita a frekvence těchto epizod výrazně snižuje.

Nepravidelný rytmus spánku a bdění

Drtivá většina z nás má běžný 24hodinový biorytmus. Existují však i jedinci s 25 či 26hodinovým biorytmem, což je nepříjemná komplikace především z hlediska společenského života. Je to jako žít s neustálou pásmovou nemocí (jet lag) – udržet běžné aktivity, jako je chození do práce či školy, je po čase zhola nemožné. Jednou za čas se sice sesynchronizujete se zbytkem světa, ale to je – bohužel – opět jen začátek dalšího kola „vypadávání z rytmu“, kdy si každý den natáhnete o další hodinu až dvě.

Nejčastěji zažívají tyto problémy slepí lidé, protože nemohou vnímat světlo ani tmu, které jsou přirozenými spouštěči bdění a spánku. U pacientů bez zrakových potíží se tato porucha léčí kombinací hormonální a světelné terapie – ráno jsou vystaveni jasnému širokospektrálnímu světlu a večer si berou tabletky, které pomohou dostat melatonin (tzv. spánkový hormon) na normální hladinu, což jim umožní usnout.