<-

Magazín

Několik zajímavostí ze světa spánku II.

V předchozím článku jsme představili první sérií nepříliš známých fakt o spánku. Dnes budeme
pokračovat dalšími deseti zajímavostmi, které mnohé určitě překvapí. Připraveni?

Navážeme na předchozí článek Několik zajímavostí ze světa spánku I. a představíme Vám další vědecké poznatky z oblasti zdravého spaní, které mohou ovlivňovat náš spánek.

Vědecké poznatky

  • Vědcům se nepodařilo vysvětlit výsledky studie z roku 1998, která prokázala, že ozáření zadní strany kolen jasným světlem dokáže v mozku resetovat nastavení časové periody pro usínání a vstávání.
  • Výzkumníci britského ministerstva obrany přišli na to, jak resetovat biologické hodiny vojáků, kteří díky tomu dokázali bez spánku vydržet až 36 hodin. Pomohla jim k tomu miniaturní optická vlákna zabudovaná do speciálních brýlí, která promítala na kraje sítnic vojáků kruh jasného bílého světla se spektrem podobným tomu při svítání, což mozek chybně vyhodnotil a spustil procesy běžné při vstávání.
  • Podle některých studií potřebují ženy průměrně o hodinu více spánku než muži. Díky tomu se snadněji dostanou do spánkové deprivace a snadněji podléhají depresím než muži.
  • Experti tvrdí, že přístup k internetu 24 hodin denně je jedním z nejčastějších důvodů spánkové deprivace.
  • Biologický „budík“, díky kterému dokáží někteří jedinci vstát víceméně přesně v čase, kdy musí vstávat např. do práce, je způsoben dávkou stresového hormonu adrenokortikotropinu. Podle vědců to odráží nevědomé předvídání stresu ze vstávání.

Rušivé vlivy a jejich následky

  • Spánková deprivace hrála roli u mnoha katastrof, jako např. při havárii ropného tankeru Exxon Valdez u Aljašky, nehody raketoplánu Challenger nebo výbuchu atomové elektrárny v Černobylu.
  • Únava je příčinou jedné z šesti smrtelných dopravních nehod. V souvislosti s tím dodává jedna kanadská studie, že nehodovost pravidelně poklesne po přechodu na zimní čas, kdy řidiči „dostanou“ hodinu spánku navíc.
  • Narušení spánku hlukem může nepříznivě ovlivnit imunitu, a to i v případě, že nás hluk neprobudí. Cizí hluky a hluk během první a posledních dvou hodin spánku se řadí mezi nejsilnější narušitele spánkového cyklu.
  • Malé světelné paprsky z digitálního budíku můžou stačit k tomu, aby přerušily spánkový cyklus, a to i v případě, že již nejste plně probuzení. Světlo aktivuje v mozku nervový „spínač“, což způsobí rychlý pokles chemické hladiny, která je pro spánek klíčová.
  • Abychom usnuli, musíme se nejdříve ochladit – tělesná teplota a spánkové centrum v mozku jsou úzce propojeny, i proto mohou horké letní noci vyústit v neklidné spaní. Mechanismus krevního oběhu, který přenáší teplo zevnitř těla směrem ke kůži, pracuje nejlépe při teplotách mezi 18° a 30°C. Postupem času se však tato „komfortní zóna“ zúží na 23°až 25°C, což je také jeden z důvodů, proč starší lidé trpí více poruchami spánku.

Další informace ze světa zdravého spánku se dočtete v těchto článcích:

Líbí se vám tento článek? Podělte se s ostatními: